„U hraní muziky často zapomenu na svět kolem. Ne nadarmo se používá termín “hrát” hudbu. O tom přeci hudba je, že si hrajete v obou slova smyslech. Beatbox, zpěv a hudební improvizaci miluju i proto, že jsou nástrojem k naprosté tvůrčí svobodě a seberealizaci. Navíc si můžete zahrát úplně kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv. Z ničeho vzniká muzika – velmi vzrušující a uvolňující proces. S nadšením pozoruji, jak hudba propojuje lidi. U hudební improvizace je totiž naladění posluchačů zásadním elementem. Mnohdy posluchačům ani nedochází, že právě jejich pozornost a energie pomáhá hudbu vytvářet. Právě tato spolupráce a vzájemnost pak lidi propojuje s námi a nás s nimi. A pak se teprve začínají dít věci a vzniká hudba. Je to stav, který hned poznáte a vlastně není ani mojí zásluhou. Mým úkolem je jednoduše co nejvíce se uvolnit, nechat hudbu proudit. Neházet jí klacky pod nohy. Je to trochu jako život: čím jste uvolněnější, tím je vše plynulejší.“